Zápis z desáté skoro Svatojanské degustace u Jurků (20.–21.6.2015)
Účastníci: domácí Jurkovi (Eva, Vlastík, kočka Miška), cédéčka Řezáci a Pochmani tentokrát dorazila před motodegustátory Vokáči.
Za cédéčka zahájil degustaci Láďa už v Hatích (pivo Všerad, prý dobré, pivovar nezjištěn).
Pak už u Jurků, kvůli zimě v kuchyni, virtuální degustace Sládkovy limonády (Staropramen), Ála a Láďa najednou: „Nic moc!“
V 17:53 Vlastík dorazil s vzorkem č. 1, kvasničákem Brdský bahno, má tam i manometr… Pivo dobré, doplněné diskusí o rajčatech (že prý se nemají vyštipovat, neb pak podléhají plísním, pravila Ála, načež Vlastík & Řezák unisono: „To je blbost!“)
Vlastíkův vzorek č. 2, co ještě nikdo nechutnal, speciál pivní kafe, kupodivu jsem chuť kafe poznala! Je to dvouměsíční ležák, půl litru prý pěkný smrťák. Dobré povzbuzení pro řidiče, jak pravila Hani, a já dodávám: Proti mikrospánku i makrospánku.
Vzorek č. 3, Gyulai Birs Pálinka od Pochmanů, Řezák hned poznal, že už to pil.
Ála nabídla vzorek č. 4 („Nechcete teď něco jemného?“) Honza: „Je to takové pastózní!“ A byla to bezinka od Bářiny tchyně, chtělo by to méně cukru.
Vzorek č. 5 od Řezáka: „Kdo to pozná, má u mě malé bezvýznamné plus! To není silný!“ (Výrok podobný slavnému Řezákovu: „Já bych se těch polomů nebál – místní toho nakecaj!“) No, byla to medovina suchá prokvašená, ze zbytku Skupinářova medu, pomerančová kůra tam nebyla, ale když Řezák prozradil, že tam je hřebíček, cítili ho všichni.
Vlastíkův vzorek č. 6, „šumivé“ z perily, tzv. perilovej šumák. To nepoznal nikdo. Prý to posiluje imunitu a rostlina vypadá jako kopřiva.
Vzorek č. 7 od Hani, griotka to není a nepil to ještě ani Petr. A byl to macerát malina & rybíz, malinu jsme identifikovali všichni a rybíz jen Ála, která ví, co Řezákům roste na zahradě.
Vzorek č. 8, Hanina griotka suchá, skořice a hřebíček, trať Šebestová.
Vzorek č. 9 od Vlastíka, „ani kyselé, ani sladké, ani kořalka, nýbrž hořké.“ A bylo to rukolino neoslazené.
Vzorek č. 10, Brdské bahno 11° samozřejmě od Vlastíka, válečné pivo, místo vody vývar z melty (cikorka).
Pauza vyplněná řečmi. (A grilovanými klobásami – pozn. red.)
Po pauze Řezák s vzorkem č. 11: „A popojedem! Loni to mělo 51 %“. A byl to (překvapivě…) calvados.
Vzorek č. 12 bylo Vlastíkovo mrkvové víno (které jsem četla jako Mrkvovo), které tak nějak přes rožnovský recept a emigranta do Švýcarska zajistilo Vlastíkovi profesní úspěch. Vlastík kromě toho pohovořil o možném kopírování středověkého práva piva.
Po pauze (rodiny, hlídání, publicistika v TV) Vlastíkův vzorek č. 13, tzv. italská směs, kůra z cedrátu (velikánský citron) a cukr.
Ve ¾ na 9 vzorek č. 14, „dáme hrušky“, Fernet Hruška s kolkem, vybrala Eva a před degustací vypil Vlastík.
Pak vzpomínka na Vinnetoua („Buttlerova farma“, projevujeme s Hani znalost detailů), Eva donesla dokonce noty s vinnetouovskými melodiemi i fotografiemi (Rollins!), probrali jsme všechny: Cornela, Merillovo štěně, Ribannu, co mluví tiše, a Vinnetou ji přesto slyší, Schimanského neboli Freda & Ellen, ohnivou vodu & železného oře…, prostě nám umřel Pierre Brice.
Konec byl v 22:25, kdy Hani sečetla počet vzorků a pravila, že teď už pijeme přes čáru.
Brzy ráno Řezák odjel do tábora (mj. kochat se přírodou místo věčného chlastu – pozn. red.), Hani s Pochmany později po tradičním šampáňu s jahodami (svátek nesvátek) přes Hořovice a Beroun až ke Žlutým lázním, kde se nakrátko rozloučili (do Vítání léta v úterý).
Jindra